Hoax.
Internet je plný. Plný všeho. Toho dobrého, toho špatného, radostného i smutného, pravdivého i falešného. A teď babo raď – co je co.
Dnes tu nebudeme filosofovat o tom, co je pravda a co lež, zaměříme se však na to, jak nenaletět těm podvodným informacím, tzv. hoaxům.
Stačí zapnout internet a hnedhle na nás vyskočí nebezpečí vložení čipu do nosu při testování na covid, smrt prezidenta, zázračné tipy na zpomalení stárnutí pleti, či falešný program pirátů.
Dle wikipedie hoax (čti houks) je poplašná zpráva, označující obecný podvod, mystifikaci či žertovnou zprávu. V e-mailové komunikaci to může být nevyžádaná zpráva varující před virem, prosící o pomoc nebo snažící se o vtip.
Uživatelé většinou hoaxům věří, a tak je šíří dál. Může to být v dobré víře za účelem pomoci ostatním i neškodného vtipu, často však dochází k obtěžování příjemců, nebezpečným radám a ztrátě důvěryhodnosti. Typickými zprávami jsou různé falešné poplachy (pozor ihned smažte aplikaci xxx, je to virus), „zábavné“ hoaxy – zde vsází na pověrčivost lidí (pokud nepřepošleš do 10 min…..) i prosby, kde hrají na city ostatních (pošlete peníze pro nemocnou xxx..).
Ptáte se co s tím? Pokud odesílatele a tvůrce takovýchto zpráv opravdu znáte, rozumíte tomu, co píše a důvěřujete mu, občas takové varování je dobré přeposlat dále. V praxi vám může pomoci jednoduché pravidlo (na které bychom se ale 100% nespoléhali) – pokud sdělení obsahuje výzvu k hromadnému rozeslání na další adresy, s největší pravděpodobností to bude hoax. Informace avšak doporučujeme vyhledat na více a primárně ověřených zdrojích.
