KYBEZ

Tisková zpráva

Praha, 19. července 2022

Česká republika má ve srovnání s členskými státy Evropské unie dvanáctou nejlepší úroveň infrastruktury a digitalizace. Vyplývá to z 6. pilíře Indexu prosperity Česka. Podle výsledků analýzy má Česko nejhustší železniční síť, v hodnocení stavu silnic je ale páté nejhorší. V digitalizaci pak Česko zaostává zejména v nízkém pokrytí vysokorychlostním internetem a nižší úrovni digitalizace státní správy.

Česká republika se v šestém pilíři Indexu prosperity Česka, zaměřeném na úroveň infrastruktury a digitalizace, umístila v rámci Evropské unie na 12. příčce z 27 členských zemí. „O lepší umístění ji připravilo nedostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, nízká úroveň digitalizace státní správy, a především také špatné hodnocení kvality silnic. Česko ale naopak patří k zemím v EU, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP a mají nejhustší železniční síť,“ uvádí Milan Mařík z analytického týmu projektu Evropa v datech.

Infrastruktura je přitom nezbytná pro každodenní fungování ekonomiky. „Studie potvrzují, že investice do infrastruktury mají pozitivní dopad na celou ekonomiku. Obecně platí, že každá investovaná miliarda do infrastruktury má pro ekonomiku dodatečný pozitivní efekt ve výši okolo 300 milionů korun. Takové investice tak mohou zvyšovat potenciál české ekonomiky a tím i životní úroveň Čechů,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

[Infografika 1 – mapa]

Česko vynakládá na dopravu 3. nejvyšší podíl HDP, v kvalitě infrastruktury ale pokulhává

Nejhůře Česko dopadlo v hodnocení kvality silnic, v němž skončilo na 23. místě. Tento indikátor však nevychází přímo ze stavu vozovek, ale z toho, jak ho hodnotí občané dané země. Jedná se ale o paradoxní situaci, protože se Česko současně umístilo na třetí příčce v podílu výdajů na dopravu. Ročně na ni vynaloží necelá 4 % svého HDP. Podobně je na tom i Slovensko a Maďarsko, které na silnice vynaloží ještě větší podíl HDP, ale v hodnocení kvality silnic jsou v poslední desítce.

Nejhustší železniční síť v EU je v Česku

Česko má nejhustší pokrytí železniční sítí a umístilo se tak na prvním místě v porovnání se státy EU. Na tisíc čtverečních kilometrů připadá u nás více než 121 km železnic. Ve druhé Belgii je to přes 118 kilometrů, ve třetím Německu pak 107 kilometrů. Situace je ale horší v dostupnosti MHD. „Pokud jde o dostupnost veřejné dopravy, v dosahu 500 metrů od bydliště má k dispozici zastávku hromadné dopravy více než 90 % obyvatel měst, což nás řadí na 18. místo. Unijní průměr ale činí lehce přes 92 % a odchylky jednotlivých států jsou maximálně v nízkých jednotkách procentních bodů,” říká Milan Mařík.

[Infografika 2 – rozpad]

Digitalizace v Česku pokulhává. Zlepšení by mohly přinést dotace a zjednodušení legislativy

Nedílnou součástí infrastruktury státu je i její digitální složka a to, jak ji lidé využívají. V Česku je vysokorychlostní připojení k internetu dostupné na necelých 53 % území, což odpovídá 22. místu v EU. Dostupnost vysokorychlostního internetu je v Česku tristní i v nízko osídlených oblastech. V tomto případě dosahuje pokrytí pouhých 7 %, horší situace je už jen v Řecku, kde takové oblasti nejsou pokryty vůbec. Průměr EU je přitom 37 %. Nejlépe si pak vedou státy jako je Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde se pokrytí blíží 100 %.

Výstavba internetové infrastruktury závisí i na situaci ve stavebnictví. „Problém leží především ve stavební legislativě a související byrokracii. Internet pro domácnosti není možné rozvíjet bez povolení. Proces jeho získání ale v Česku trvá neskutečně dlouho. Jak vyplývá ze zkušeností operátorů, není nic zvláštního, když získání potřebných povolení trvá více než rok, což je například čtyřikrát déle než v Dánsku nebo ve Finsku,” říká Martin Orgoník, ředitel pro vnější vztahy a udržitelnost ve společnosti T-Mobile Czech Republic.

Situaci by mohly zlepšit peníze z evropských fondů, které z velké části půjdou právě na pokrytí odlehlých oblastí. „Aktuálně je pro poskytovatele telekomunikačních služeb připraveno z Národního plánu obnovy (NPO) 2,85 miliard korun na pokrytí tzv. bílých míst (převážně venkovské oblasti) vysokokapacitními sítěmi. V rámci NPO se v blízké době také plánuje podpora pokrytí hlavních železničních koridorů a odlehlých venkovských obydlí 5G sítěmi,” uvádí Marek Vaculík ze společnosti enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím.

Bankovní identita má již přes 1,3 milionu uživatelů

Česko ve srovnání s ostatními zeměmi pokulhává i v digitalizaci státní správy, její úroveň odpovídá 20. místu v EU. Vyplývá to z dat z indexu DESI. Česko v rámci tohoto indexu získalo necelých 59 bodů, zatímco třeba první Estonsko přibližně 92 bodů. I přes tyto výsledky je ale patrné, že se Češi učí se státem komunikovat online. Aplikaci eGovernment u nás využívá 68 % populace. To sice odpovídá 15. místu v EU, z dlouhodobého hlediska se ale situace zlepšuje. Ještě v roce 2013 s úřady online komunikovalo jen 29 % Čechů.

Velkým krokem vpřed bylo pro Česko zavedení bankovní identity, která významně zjednodušuje komunikaci lidí s komerčními subjekty i se státem, a to například skrze Portál občana či službu Moje daně. „Dramatický nárůst přihlášení ke službám státu digitální cestou pozorujeme od ledna 2021, kdy jednotlivé banky začaly vydávat první bankovní identity svým klientům. Od té doby se ke službám státu přihlásilo prostřednictvím BankID více než 1,3 milionu osob. Pro státní agentury je to jasná zpráva, že je BankID zdaleka nejpoužívanější prostředek elektronické identifikace a může být dobře využit při konstrukci dalších online služeb státního a veřejného sektoru,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita

V digitalizaci bankovnictví se Česku daří. Drží se nad průměrem EU

Pokud jde obecně o digitalizaci v rámci financí a bankovnictví, pohybuje se Česko nad unijním průměrem. Ve využívání internetového bankovnictví je na 9. místě v EU. Nadprůměrně si vede také v dostupnosti platebních terminálů, v jejich přepočtu na obyvatele je na 11. místě. Česko v tomto předčí dokonce i země jako jsou Švédsko, Dánsko či Německo.

Platební terminály, jak vysvětluje mluvčí Global Payments Ondřej Holoubek, jsou dostupnější převážně v jihoevropských státech. „V celé jižní Evropě jsou platební terminály velmi populární, a to například v Řecku, Itálii či Španělsku. Souvisí to jednoznačně s turismem, protože turisté zjistili, že je podstatně jednodušší platit kartou než se bát, že někde ztratí hotovost.“

[Infografika 3 – jednotlivé indikátory]

V Česku připadá na 10 000 obyvatel necelých 5 bankomatů. To sice odpovídá v rámci EU 22. pozici, ale nemusí to nutně znamenat jejich nedostatek. Naopak to může poukazovat na fakt, že se daří přesouvat bankovnictví do digitálního prostoru, protože v tuzemsku dlouhodobě roste obliba bezkontaktního placení. Tento růst výrazně umocnila pandemie covidu. „Až do začátku pandemie se objem plateb kartou zvedal okolo 2–5 % ročně. Během pandemie vyskočil o 25 %. Oproti minulým deseti letům je dnes 99 % plateb bezkontaktních a 25 % z nich se uskutečňuje prostřednictvím mobilu nebo hodinek,“ doplňuje Ondřej Holoubek.

Více o Indexu prosperity na Indexprosperity.cz.

Kontakt pro média:

David Vondra

David.vondra@dfmg.cz

Mobil: 776 700 131