Kybernetická bezpečnost tématem Visegrádského mládežnického fóra 2014
Visegrágské fórum mládeže spojuje mladé akademiky s podobným zaměřením ze zemí V4. Má přispívat k dalšímu rozvoji visegrádského regionu i vytvořit platformu pro networking, inovativní vzdělávání a hlavně zvýšení zájmu mladých lidí o aktuální dění a budoucnost svých zemí.
Na panelové diskusi, která proběhla 28. listopadu v rámci letošního Visegrádské mládežnického fóra na půdě Fakulty politických věd a mezinárodních vztahů v Banské Bystrici, vystoupili ředitelka CSIRT.SK Petra Hochmannová, vojenský analytik z Institutu pro bezpečnost a obranu Akademie ozbrojených sil generála Milana Rastislava Štefánika Milan Hanko a Nikola Schmidt, který působí na Univerzitě Karlově v Praze.
Petra Hochmannová krátce shrnula historii kybernetické bezpečnosti. Zdůraznila, že v období, kdy vývoj malwaru postupuje vysokou rychlostí, je třeba nejen věnovat pozornost vzdělání v dané oblasti, ale i užší spolupráci na mezistátní a soukromé úrovni. S ostatními řečníky se shodli na tom, že na následky kybernetických útoků doplácí zejména civilní obyvatelstvo. Připomněla také českou iniciativu na vytvoření platformy pro kybernetickou bezpečnost v oblasti střední Evropy.
Major Hanko nabídl pohled z perspektivy ozbrojených sil. Poukázal, že na posledním summitu NATO ve Walesu se strategie a přístup v oblasti kybernetické bezpečnosti změnily. Dotkl se i tématu diskutovaného článku číslo 5 Washingtonské smlouvy. Vyjádřil názor, že obrana kybernetického sektoru neznamená primárně jeho militarizace. Podle jeho názoru některé země jako například Rusko a Čína věnují velkou pozornost prevenci, naproti tomu České republice chybí vypracována adekvátní strategie.
Nicola Schmidt z pražské Univerzity Karlovy vysvětlil akademický postoj ke kyberprostoru ve třech rovinách: vojenské, veřejné a zpravodajské. Poukázal na fakt, že poznatky potřebné pro vývoj obranných systémů nejsou totožné s těmi, potřebnými na vývoj útočných kapacit. Také z pohledu mezinárodního práva nemůžeme za kybernetické útoky vinit země, protože hlavní problém spočívá ve vytyčení hranic států v kybernetickém prostoru. Není snadné určit odkud útok pochází, jelikož hackerské skupiny využívají decentralizaci sítí.
V následné diskusi účastníky zajímala možnost vytvoření účinné ochrany před kybernetickou kriminalitou, například ve formě speciální jednotky. Jedním z dalších diskutovaných témat byla možnost napadení a následného zneužití Bitcoinu v kybernetické válce. Kromě toho byly zmíněny i kybernetické útoky z Ruska, cílený útok na íránský jaderný program, jakož i použití nových typů útoků během války v Iráku. Po skončení panelové diskuse byli účastníci rozděleni do workshopové skupin. V nich řešili konkrétní situace, jako například přerušení dodávky elektrického proudu v Polsku v důsledku hackerské aktivity.
