KYBEZ

Založení Agentury pro kybernetickou bezpečnost, celoevropská bezpečnostní cvičení a k tomu další spousta nových aktivit, které dopadnou i na členské státy. 

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v nedávném projevu o stavu Evropské unie vyzdvihl téma kybernetické bezpečnosti. Dle Junckera sice došlo v této oblasti k pokroku, ale Evropa stále není na kybernetické útoky dostatečně připravena. Statistiky dávají Juckerovi za pravdu. Od roku 2015 vzrostly ramsomwarové útoky v EU téměř o 300 %. Dopad počítačové trestné činnost se mezi lety 2013 až 2017 zpětinásobil. A taktéž 9 z 10 Evropanů si myslí, že kyberkriminalita představuje vážný problém. 

Pro posílení kybernetické bezpečnosti Komise založí Agenturu EU pro kybernetickou bezpečnost, která bude pomáhat členským státům předcházet kybernetickým útokům a reagovat na ně. Zároveň tato agentura bude pořádat celoevropská cvičení kybernetické bezpečnosti, aby se členské státy secvičily v reakci na kybernetický útok. Taktéž se počítá se zavedením středisek pro sdílení analýz a zpravodajského materiálu. 
Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost by údajně mohla zavést i celoevropský rámec pro certifikaci. Jde o plán Komise na zřízení certifikačního mechanismu, díky kterému by občané věděli, zda je dané zboží skutečně kyberneticky zabezpečené. Opatření se vztahuje zejména na produkty z oblasti internetu věcí, které dnes spadají i do kritické infrastruktury, např. do dopravních a energetické sítě. 

Jedním z dalších nápadů Komise je vybudování Evropského výzkumného a odborného střediska kybernetické bezpečnosti, které by mělo posílit stávající kapacity v obraně před kybernetickými útoky. Komise také schválila Plán rychlé reakce EU a členských států na kybernetické útoky. Členské státy by tak měly na kybernetické útoky odpovídat jednotně. Státy a evropské instituce se nyní budou zabývat vytvořením společného rámce pro kybernetickou obranu.  V zájmu větší solidarity si přeje Komise zřídit fond solidarity, ze kterého by mohly státy postižené kybernetickým útokem čerpat prostředky, podobně jako tomu je v případě živelných pohrom a jiných katastrof. 

Komise připravuje i novou směrnici, která se bude týkat trestněprávní ochrany. Míří především na podvody a padělání platebních karet. Mezi cíle směrnice patří i zavedení nových pravidel ohledně trestní úrovně sankcí i samotných pravomocech členských států. 

Evropská komise tak chce zavést celou řadu velmi nákladných opatření, které mají posílit kybernetickou bezpečnost. Na druhou stranu podobné plány na posílení bezpečnosti měla Komise i v čistě vojenské oblasti a prozatím nejdou vidět větší výsledky, protože státy podporují spolupráci na úrovni NATO.  Pouze budoucí vývoj nám ukáže, zda je kybernetická bezpečnost vhodný sektor pro hlubší integraci nebo zda si členské státy opět zvolí vlastní, mimo unijní cestu. 

Zdroj: http://europa.eu