pravda X lež – moje dítě je dost chytré na to, aby vědělo, co dělá
Teď upřímně. Kdo z nás jako malý nezapl internet a nedělal věci, co by neměl. Svým dětem ani nám to nepřiznáte, ale sobě byste mohli. Nevhodné stránky, psaní s cizími lidmi, natáčení se, bezhlavé klikání na „souhlasím“, stahování her či postování „až příliš“. A teď nekřivďme generaci Z. S prvním počítačem přichází první zkoumání světa, volnost stahování a prohlížení čehokoli. A když se děti naučí mazat historii, myslí si, že jsou všemocní.
Brána ke všemu
Je to jako otevřít dětem Narnii. Nemůžete čekat, že nevstoupí a neprozkoumají ty krásy. A proč se vlastně nepodívat na ty videa, o kterých všichni mluví, připojit se přes Omegle či Chatroulette s někým na druhé straně světa nebo nepodívat se na film, který ještě běží v kině?
Že ani nevíte, co je to Chatroulette? No právě.
Online svět se stále rozrůstá. V tom dobrém i v tom špatném. Můžete si napsat s kamarádem z druhé strany republiky, ale můžete si psát i s Aničkou, která je vlastně Jiří 55 let. I my dospělí často máme problém rozeznat co je co, natož naše děti. Možná umí lépe zacházet s elektronikou, spravit wifi síť, ze zkušeností z života mohou být ale ještě naivní.
Zakázané ovoce chutná nejlépe
Často do ničeho nejdou se špatným účelem. Hledají pouze hru, kterou jim kamarád poradil, ale helemese „tady na té stránce se dá stáhnout zdarma a ušetřím kapesné“. Nebo kdo by platil 300 za kino, když tady všechnyfilmyzdarmarychleabezpečně.cz mi to přináší přímo pod nos. Co by se mohlo stát?
A tady máte nastupovat vy, rodiče. Se slovy „nojó radši na ten internet nechoď vůbec, já taky vyrostla a žádný připojení jsme neměli“ moc nepochodíte. Zkuste ukázat svým dětem zdravý přístup, tak jako ke všemu. Internet není špatné místo, ale může být. Stačí umět v tom chodit. Zvlášť ve chvíli, kdy se naše malá stvoření stávají chytřejší a inteligentnější než my. Bohužel ještě za tím nevidí ta rizika.
Pro začátek stačí alespoň být příkladem. Když děti celý život u svých rodičů vidí, že ať už se připojují k internetovému bankovnictví, přihlašují k facebooku či zadávají heslo na wifi, pokaždé je heslo jiné a nemá podobu „Pepík2012“, že na internetu jsou zodpovědní, neodklikávají každé zelené tlačítko, které na ně křičí při potvrzení upisování se ďáblu, či nepřidávají na svůj profil každou jednu fotku z rodinné oslavy a Pepíkovo první vysvědčení, dělat to pravděpodobně nebudou. Jablko nepadá daleko do stromu.
