Co je to vishing? Další cesta jak na vás vyzrát.
Samotné ČSOB, Air Bank, mBank či Česká spořitelna upozorňuje na stále rostoucí trend tzv. vishingu. Že nevíte co to je?
voice phishing = vishing
Klasický telefonát v pozdních hodinách večerních, upozorňující na napadení účtu, zaznamenání neautorizované platby kartou či kontrola údajů. K tomu perfektní čeština a profesionální přístup. Kdo by měl podezření, že ano.
V takovém presu a z obavy ze zanedbání člověk neváhá a své údaje poskytne. Snadno se tak kdokoli dostane k informacím k přihlášení, číslu karty, jménu a příjmení i CVV kódu. Jak to bude pokračovat dál si už představíte. Nenápadné přihlášení k vašemu účtu, jeho vybílení či nesmyslné útraty na online eshopech. Časté je také „utrácení“ po malých částkách – v tomto případě si toho nemusíte všimnout a půl roku se někdo může živit na váš účet. Doslova.
Žádná banka po vás nikdy nebude chtít sdělování tako citlivých údajů přes telefon. Ani přes hovor, ani přes email, ani přes SMS. Jakmile budete mít podezření (což byste měli mít vždy), zkontrolujte číslo či email přímo na oficiálních stránkách a raději si do banky zajděte osobně.
Šestatřicetiletý muž ze Šumperska přišel díky podvodníkům o 200 tisíc korun. Stačil jim k tomu velmi dobře vymyšlený scénář a pár telefonátů. Poškozenému se jako první představil „pracovník banky“, který upozornil na údajný napadený účet. Poté mu volá další muž – „policista“. Po získání důvěry opět volá „pan bankéř“, který vybízí k okamžitému výběru z nejbližšího bankomatu v obchodním centru. Rázem volající uklidňuje, že vše proběhlo v pořádku – výběr 100 tisíců z bankomatu a dle instrukcí vložení do bankomatu na kryptoměny – avšak je tu ještě problém s půjčkou. Hovor si dále přebírá „odborník na úvěry“ a radí, aby peníze rychle vybral, než to udělají podvodníci. (Už jste se zamotali?)
Příběh pokračuje následnou manipulací a požádáním o předschválenou půjčku 150 tisíc. Po připsání jsou peníze znovu vybrány a poté opět vloženy do bankomatu na kryptoměny. Z druhé sumy se naštěstí zachránila zhruba třetina, jelikož bankomat byl již plný a peníze nepřijal. Nakonec si muž uvědomil, že od transakcí nemá vlastně žádný doklad, a že místo záchrany před falešnými podvodníky peníze sám poslal těm pravým. Vše mu potvrdil pravý zaměstnanec banky a muž se obrátil na policii. Útočníkům hrozí po dopadení 5 let vězení.
