Co znamená „suverenita“ v kyberprostoru? Záleží koho se ptáte

Co znamená „suverenita“ v kyberprostoru? Záleží koho se ptáte

29. 11. 2019

1.41k

S tím, jak se zvyšují aktivity různých státních a nestátních aktérů v kyberprostoru, upozorňují odborníci z oblasti
mezinárodního práva na nutnost definovat pojem “suverenita” i do páté domény. Jenže, jak definovat suverenitu v prostoru,
který nemá žádné pevné hranice?

(Ne)funční vestfálský systém

Suverenita – základní stavební kámen mezinárodního uspořádání – je v kybernetickém prostoru velice špatně (či spíše nemožně) definovatelná.
Oproti třem základním doménám, které jasně vymezují hranice států či jiné zeměpisné linie, neexistuje v kyberprostoru přesné rozlišení území.
Můžeme se pouze dozvědět, koho útok zasáhl a po přesnějším analytickém zkoumání i odkud přišel.

Rozdílné pohledy

V květnu 2018 přinesl britský nejvyšší státní zástupce zajímavou tezi, kdy podle něj bez ohledu na to, kdo je obětí
kybernetického útoku, nemohou tyto útoky vést k narušení státní suverenity. Naproti tomu francouzské úřady vydaly
v září 2019 prohlášení, že kybernetické útoky mohou představovat narušení suverenity. Odborníci na mezinárodní
právo se shodují, že pokud by se Velká Británie řídila tezí nejvyššího státního zástupce, nemohla by vést v kyberprostoru
odvetné operace a stala by se pouze “fackovacím panákem”. Rozdílné názory panují nejen napříč spojenci v NATO,
ale také uvnitř států samotných. Američtí vojenští experti se obávají, že tento rozdílný pohled na vnímání suverenity
povede k problémům v případě nutnosti koordinované spojenecké akce.

Krátká historie

Zatímco o tom, jak uplatňovat sílu v ostatních doménách (mimo vesmír) se dozvíme z řady knih, otázky vojenského využití
kyberprostoru se začaly diskutovat poměrně nedávno. Pěchota má svého Clausewitze či Sun-c´, námořnicnistvo se opírá o Mahana,
Nelsona nebo I Sun-sina, letectvo pak vzhlíží k Douhetovi a LeMayovi. Ke komu se obrací o radu bojovníci 5. domény?
Pár osobností se určitě najde, ale všeobecný konsenzus neexistuje. Proto ani nejsou jasně ukotvená pravidla, jak by měly
státy a jejich bezpečnostní složky jednat v kyberprostoru.

Zatímto například Francie či Spojené státy chápou kybernetické útoky na vojenské cíle, veřejnou správu či kritickou infrastrukturu
jako narušení státní suverenity, Velká Británie a Česká republika nemají v této oblasti stále jasno. Praha navíc dnes není schopna
vést odvetné operace v kyberprostoru. Kvůli tomu jsme vystaveni stále častějším a sofistikovanějším útokům, pomocí nichž cizí
mocnosti kradou naše důvěrná a tajná data.

Pokud nechcete, aby vaše organizace byla podobným “fackovacím panákem”, ale nevíte, jak zlepšit svoji kybernetickou bezpečnost,
neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám pomůžeme.