České dezinformační weby loni publikovaly téměř 200 tisíc článků. V jejich rozpoznávání si ale Češi nevěří

21. 9. 2022

871

TISKOVÁ ZPRÁVA

září 2022

V průběhu loňského roku zveřejnily české dezinformační weby 197 177 článků. Jedná se tak o 6% nárůst oproti roku 2020. Současně u nás, ve srovnání se situací před šesti lety, klesl o 16 % počet lidí, kteří si myslí, že jsou schopni dezinformace od ostatních zpráv rozlišit. Nutně to ale neznamená, že se jedná o pokles mediální gramotnosti. Češi naopak přistupují k médiím kritičtěji. Vyplývá to z analýzy datové žurnalistiky Česko v datech.

V Česku v současnosti působí 46 aktivních prokremelsky orientovaných dezinformačních webů. Jejich počet se sice meziročně snížil o téměř 12 %, jsou ale stále aktivnější. Vloni publikovaly o 6 % více článků než v roce 2020, vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Dezinformační weby jsou podle stejného zdroje zároveň čím dál sofistikovanější. Zejména v posledním roce se mimo jiné zaměřily také na to, aby jejich design a obsah vypadaly profesionálně a imitovaly seriózní média. Pětice těchto webů například využívá v názvu číslovku 24, čímž se snaží podobat zpravodajskému webu ČT 24. Kupříkladu dezinformační web CZ24 News dosáhl vloni průměrné měsíční návštěvnosti pět miliónů.

[Infografika 1 – Dezinformace v EU a ČR]

Dezinformace dokáže rozeznat čím dál méně Čechů

„Zatímco v roce 2018 bylo 67 % obyvatel Česka přesvědčeno, že dokáží v mediálním prostoru dezinformace rozeznat, letos tento podíl klesl na 56 %. V porovnání s ostatními evropskými státy se s 4. nejnižší hodnotou řadíme téměř na konec žebříčku,“ vysvětluje Milan Mařík, analytik projektu Česko v datech. Zatímco tedy stoupá počet dezinformačních článků, čím dál méně lidí je přesvědčeno o tom, že dokáže tento obsah odlišit od ostatních zpráv.

Takový pokles nicméně nemusí poukazovat na to, že by se v tuzemsku zhoršila mediální gramotnost. Spíše dochází k vyrovnání představ Čechů se skutečným stavem. Například Index mediální gramotnosti, který vydává Institut otevřené společnosti, vyšel pro Česko na 53 ze 100 bodů, což odpovídá 19. pozici ze 35 sledovaných zemí Evropy. Pro srovnání Slovensko získalo 45 bodů (22. pozice), a to i přesto, že jsou Slováci o svých dovednostech ve správném identifikování dezinformací přesvědčenější – myslí si to 70 % z nich. Index mediální gramotnosti nicméně nevychází z mediální gramotnosti jako takové, ale z jejích předpokladů, a to zejména ze svobody tisku, vzdělání a schopností studentů ve čtení.

[Infografika 2 – Mediální gramotnost v Evropě]

V Česku nicméně mediální výchova ve větším rozsahu chybí. „Učitelé si v ní často nevěří a věnují se jí tak v minimální míře. Situaci zhoršuje i nedostatek podkladů a metodik. Proto jsme se rozhodli ve spolupráci s T-Mobilem založit projekt Klíče k médiím, ve kterém vytváříme krátká edukativní videa doplněná o metodické listy pro pedagogy,“ vysvětluje Vladimír Piskáček, novinář a autor projektu Klíče k médiím.

Na většině českých škol se mediální výchova neučí jako specifický předmět, ale promítá se do osnov ostatních předmětů. „Mediální výchova je nadstavbou digitální a informační gramotnosti. Je důležité naučit žáky, jak funguje společnost a média, jak správně pracovat s informacemi nebo jak je vyhodnocovat,” říká mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Aneta Lednová. „Prvky mediální gramotnosti by se měly průřezově objevovat téměř ve všech předmětech. Předpokládáme, že se téma objeví i v aktuálně zpracovávaném Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023–2027,” doplňuje.

Mediální gramotnost Čechů se zlepšuje

Jak ukazují data, v poslední době se mediální gramotnost v Česku mírně zlepšila. Pokles počtu Čechů, kteří si myslí, že dokážou rozeznat dezinformace, je v současnosti spíše pozitivním trendem. Situace poukazuje na to, že Češi začínají k médiím přistupovat kritičtěji. „Využívání technologií musí jít ruku v ruce s posilováním digitální a mediální gramotnosti. Ačkoliv v letošní studii společností STEM/MARK registrovali autoři nárůst mediální gramotnosti obyvatel oproti letům předchozím, celkové průměrné skóre při analýze mediálních sdělení dosáhlo jen 52,5 bodů. Existuje tedy ještě velký prostor pro zlepšení, i proto jsme se rozhodli podpořit projekt Klíče k médiím,” říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti z T-Mobile Czech Republic.

Nejvíce informací čerpají Češi z televizních obrazovek, současně jim ale nevěří

Jako primární zdroj informací označila televizi polovina Čechů, vyplývá to z dat letošního Eurobarometru. Z online zpravodajství získává přehled o dění 15 % Čechů. Pouze 5 % uvedlo, že zprávy nesleduje vůbec. Podstatná část populace ale k televiznímu zpravodajství nemá důvěru. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění letos televizi nedůvěřovalo 56 % Čechů. Z již zmíněného Eurobarometru dále vyplývá, že Češi nedůvěřují zejména soukromým televizním stanicím. Ty společně se soukromými rádii označilo za věrohodný zdroj jen 15 % Čechů, zatímco u veřejnoprávních televizních a radiových stanic to byla polovina české populace.

Důvěra Čechů v média dlouhodobě klesá, mladí věří spíše sociálním sítím

Ačkoli Češi tvrdí, že převážně důvěřují veřejnoprávním médiím, do sledovanosti televize se to výrazně nepromítá. Například podle údajů Asociace televizních organizací v poslední době mezi nejsledovanější zpravodajskou relaci patří Televizní noviny na Nově.

„Lidé často deklarují, že nevěří bulváru nebo komerčním televizím, ale nakonec po nich stejně sáhnou, protože neodolají zábavě a šokujícím titulkům,” říká Nikola Hořejš, který se věnuje výzkumu dezinformací a médií v sociologickém ústavu STEM. „Důvěra vzniká různě. Největší roli hraje naše fandící mentalita – věříme tomu médiu, které zastává nám blízké názory. U lidí okolo 25 let zase vidíme, že když se začnou zajímat o politiku a veřejné dění, řídí se nejvíce podle sociálních médií a influencerů,” dodává Hořejš.

Pokles důvěry české populace se netýká jen televize, ale médií obecně. Podle dlouhodobého průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění klesá již od přelomu tisíciletí. Nejméně lidé důvěřují tisku. Zatímco v roce 2002 mu důvěřovalo 56 % Čechů, letos to byla jen třetina obyvatel ČR. K největšímu poklesu u všech sledovaných médií došlo v roce 2015, kdy mediálním prostorem silně rezonovala uprchlická krize.

[Infografika 3 – Důvěra v média v ČR]