KYBEZ

Autor obsahu – Timea Miková

Nenávistné komentáře a vyhrožování dnes zaplňují značnou část prostředí sociálních sítí. Vysmívání, ubližování, ponižování – to vše je jednodušší provést v prostředí internetu, který nemá hranice. Sankce za šikanování od anonymních a neověřených profilů jsou zde jen těžko vymahatelné a činy snadno realizovatelné, jelikož obětem takového chování se agresor nemusí dívat do očí.

Podle výzkumu z roku 2022 si ve Spojených státech amerických kyberšikanou prošlo přibližně 46 % mladých lidí ve věkovém rozpětí od 13 – 17 let. Kyberšikana se týká zejména nezletilých a cíle většinou na jednoho člověka. Pro duševní zdraví může být velmi nebezpečná, způsobuje trvalé následky a za žádných okolností by se neměla brát na lehkou váhu.

Jak kyberšikanu rozpoznat a jakými způsoby se proti ní bránit? A jak umíme svým přičiněním dopomoci k vytvoření respektujícího online prostředí?

JDE O KYBERŠIKANU?

Zlomyslné a opakované urážlivé zprávy, ponižování, zesměšňování, výhrožky, vydírání, manipulace, posílání explicitních obrázků i šíření falešných a citlivých informací – to vše prováděné v online prostředí spadá pod pojem kyberšikana.

Vyskytuje se v různých prostředích internetu, většinou jde o interakce na sociálních sítích (často prostřednictvím přímých zpráv), nebo zprávy v jiných četovacích místnostech či herních platformách.

I přes zvyšující se povědomí kyberšikana stále často zůstává nerozpoznanou, ubližujíc zranitelným dětem, které neznají cestu z trápení ven. Proto je velmi důležité, aby byli rodiče o této problematice informováni a zůstali na pozoru.

• změny chování, nervozita
• vyhýbání se používání sociálních sítí či sociálnímu životu celkově
• neobvyklé problémy se soustředěním a výkonem při plnění školních povinností
• ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity

A JAK PŘED NÍ UCHRÁNIT DĚTI?

1.Dodržujte principy ochrany soukromí. Při snaze o minimalizaci rizika setkání vašeho dítěte s nežádoucími hrozbami na internetu, je ochrana soukromí obzvláště důležitá.

Dejte si zejména pozor na to, aby:

• na jejich účtu nebyly uveřejněné citlivé informace jako je věk, místo narození, navštěvovaná škola, telefonní číslo (není-li to nezbytné)
• jejich účet byl nastaven na soukromý
• nepřijímaly žádosti o kontakt od neznámých lidí

2.Vytvořte si představu o online aktivitách vašeho dítěte. Všímejte si jeho změn nálad a hledejte propojení s používáním sociálních sítí. Aby se dítě nebálo svěřit se svým prožíváním, klíčové je budování důvěrného vztahu. Otevřeně si s ním povídejte o rizicích, se kterými se může setkat v online prostoru.

3.Je důležité, aby dítě vědělo, u koho vyhledat pomoc. Pomoci mohou učitelé či školní psychologové, případně organizace, které se přímo věnují pomoci dětem.

CO POMOC SOCIÁLNÍCH SÍTÍ?

Pomocnou ruku by v tomto případě mohly podat bezpochyby i samotné společnosti sociálních sítí. Samozřejmě, mnohé kroky v boji proti kyberšikaně již podnikají. Běžně svým uživatelům umožňují nahlásit nechtěný obsah a většina ze společností používá nějaké mechanismy pro monitorování a následné filtrování nežádoucího obsahu. Často však bývají kritizovány za nedostatečnou rychlost a celkovou snahu.

Kromě toho, pomoci by mohly i moudré AI algoritmy, schopné označit ostudný obsah. Jako příklad můžeme uvést platformu Instagram, která takové algoritmy používá k detekci nevhodných komentářů a nově filtruje už i obrázky.

Při automatickém odstraňování nepřiměřeného obsahu je však důležité myslet na to, že potrestání agresora může být takto značně ztíženo.

BUDUJME RESPEKTUJÍCÍ ONLINE PROSTŘEDÍ

Anonymní online komunikace způsobuje, že agresoři mají zhoršenou schopnost vcítit se do svého komunikačního partnera a za obrazovkou ztrácejí zábrany. Internetoví trollové a agresoři si tak na internetu dovolí to, co by si v běžné interakci nikdy nedovolili.

Při prohlížení obsahu na internetu se asi každému z nás čas od času stane, že po shlédnutí nenávistného komentáře nám stoupne tlak, cítíme pocity hněvu, beznaděje, nepochopení, ba dokonce chuť takovému člověku nevlídný úder vrátit.

Při takových situacích je však dobré udělat pár hlubokých nádechů, nasbírat veškerou empatii, kterou v sobě máme, a zůstat nad věcí. Nenávistné chování je často výsledkem vlastních traumat, proto je důležité mít pochopení. Přidávání do již tak rozhořelého ohně nepomůže pohodě vaší, jeho, ani lidí, kteří si diskusi později přečtou.

Naopak slušná neútočná reakce a zdůraznění faktů může rezonovat s útočným uživatelem a ovlivnit jeho budoucí chování. A i když někdy můžeme mít pocit, že nerespektující chování na sociálních sítích převažuje, často je to způsobeno tím, že útočné a hlučné uživatele je zkrátka slyšet více.