Sociální sítě: #1 Zlo dnešní doby?
Autor obsahu – Timea Miková
Často si ani neuvědomujeme, jak významným faktorem spojujícím lidi po celém světě sociální sítě jsou. V roce 2023 je používá neuvěřitelných 4,8 miliardy lidí celosvětově, což je přibližně 60% populace. Počet uživatelů stále roste a odhaduje se, že v roce 2027 by se měl přiblížit k metě téměř šesti miliard.
Od založení těch prvních z množiny dnes stále známých a populárních sociálních sítí jako jsou Facebook(2004), Reddit(2005) či Twitter(2006) uplynulo už téměř 20 let. Za tuto dobu se staly nedílnou součástí našich životů a náš sociální život dokázaly překopat od základů. Ať už se jedná o spojení s blízkými a budování nových kontaktů, prostor pro kreativitu a seberealizaci, odreagování či zdroj informací, naše prožívání vylepšily z mnoha perspektiv.
Nicméně svět není černobílý a také v kontextu sociálních sítí najdeme mnoho negativních aspektů nepopiratelně souvisejících s jejich užíváním. Jaká jsou jejich největší úskalí, a která miska vah v tomto případě převažuje? Měli bychom na ně zcela zanevřít a přestat je používat? Tento článek se zaměřuje na toto kontroverzní téma a zkoumá různá hlediska vlivu sociálních sítí na naše životy.
NAPADNUTÍ SOUKROMÍ
Jednou z nejvíce skloňovaných kritik souvisejících s osobními údaji je bezpochyby zásah do soukromí způsobený masivním sběrem osobních údajů. Bojovat se sběrem údajů je obzvláště problematické, protože mnoho lidí si ani neuvědomuje, že jejich online aktivita je sledována. Kromě toho přetrvávající nedostatečná informovanost o ochraně soukromí způsobuje, že uživatelé často ani netuší o tom, jak se sesbíranými údaji společnosti nakládají a jakou hodnotu nesou jejich data. Ignorace ochrany soukromí však otevírá dveře pro zneužití a ztrátu kontroly nad našimi údaji.
Data uživatelů platformám přinášejí více druhů obohacení – často jde zejména o vylepšování vlastního produktu, výdělek prostřednictvím invazivních personalizovaných reklam či předávání údajů společnostem třetích stran, které je používají pro stejné nebo podobné účely. Kromě toho může uživatele neopatrné sdílení citlivých údajů způsobit i jiné nepříjemné následky, jako například hacking, phishing, kyberšikana nebo ukradení identity.
Společnosti si souhlas se zpracováním údajů od svých uživatelů ptají v Zásadách zpracování osobních údajů, které však podle průzkumu Addictivetips.com až 87% lidí akceptuje bez přečtení. Své závazky týkající se ochrany soukromí se jim však občas podaří porušit, o čemž svědčí zatím nejvyšší udělená pokuta za porušení GDPR (Všeobecné nařízení o ochraně údajů), která byla udělena společnosti Meta. Sumu ve výši 1,2 miliardy eur musí společnost uhradit za nedovolenou manipulaci s osobními údaji.
Toto téma je však zatím nutné vnímat jako běh na dlouhou trať, jelikož mnohá podobná obvinění řešící nedovolenou manipulaci s daty nejednou skončila zcela bez potrestání, případně se zcela zanedbatelnou pokutou, porovnáme-li ji s nepřímým ziskem ze sběru údajů.
DALŠÍ NEGATIVNÍ ASPEKTY
Průměrný čas, který denně trávíme na sociálních sítích, se každoročně zvyšuje a v roce 2023 dosahuje již přibližně 2,5 hodiny denně. Jedním z hlavních důvodů, pro který průměrný člověk je schopen obětovat tolik času hledění do obrazovky, je nikdy nekončící smyčka algoritmů, od které se lze jen těžko odtrhnout. Je to z toho důvodu, že takové algortimy se dokážou díky profilování až pozoruhodně dobře adaptovat na jeho zájmy. Následky toho jsou narůstající počty lidí trpících závislostí na sociálních sítích i problémy s pozorností a produktivitou způsobené rychlým vyčerpáváním zásob dopaminu výměnou za krátkodobé potěšení při scrollování obrazovky.
Nesmíme zapomenout ani na nebezpečné výzvy, které již nejednou způsobily škodu na zdraví a životech zejména nezletilých dětí. Vystavování se nenávistným příspěvkům a komentářům či ideálně působícímu způsobu života ostatních lidí má prokazatelně negativní vliv na psychickou pohodu a sebevědomí, nejen u dospívajících.
Navíc algoritmy sociálních sítí mohou způsobovat spadnutí do tzv. informačních bublin, kdy je člověk seznamován pouze se stejným typem informací a propadne tak názorovému směru. To je úzce spojeno s šířením dezinformací, polarizací společnosti nebo konkrétnějšími případy jako například potenciální ovlivňování volebních výsledků či šíření nenávisti vůči menšinám.
CO Z TOHO VYPLÝVÁ?
Navzdory všem výše jmenovaným úskalím mají sociální sítě v dnešním digitálním věku obrovský potenciál, proto bychom na ně neměli úplně zanevřít. Každý den nám pomáhají rozšířit si obzory a sdílet náš pohled na svět s lidmi, o které se zajímáme. Na jedné straně způsobují zásah do soukromí a psychického zdraví, na straně druhé se jeví jako vhodný nástroj pro plodnou diskusi o zlepšování těchto a jiných problematik, včetně společenských otázek.
Navzdory kontroverzím bychom se tedy na ně neměli dívat jako na úplné zlo. Je proto důležité, abychom si vymezili hranice a stali se rozumnými a zodpovědnými uživateli, beroucími ohled na své zdraví a soukromí. Právě dostatek edukace, tlak na veřejné instituce schopné právně regulovat tuto oblast, i zaujetí vyváženého a obezřetného postoje k jejich užívání, nám mohou pomoci vytěžit z uživatelského zážitku maximum.
