Srovnání kybernetické bezpečnosti ČR & SR: #2 Instituce
Kdo stráží kybernetickou bezpečnost státu, abyste mohli klidně spát? Na to jsme se podívali ve druhém dílu srovnávacího seriálu.
Vnitřní bezpečnost
Zatímco v Česku se o tento druh kybernetické bezpečnosti stará poměrně známý Národní úřad pro kybernetickou
a informační bezpečnost (NÚKIB), který se oddělil od Národního bezpečnostnostního úřadu (NBÚ),
na Slovensku se dané problematice stále věnuje právě tamní NBÚ. Slovensko tak nedisponuje specializovaným
úřadem pro zajištění vnitřní kyberbezpečnosti. Zároveň tamní NBÚ nepublikuje dostatečné množství podpůrných materiálů,
které by organizacím v této oblasti pomohly. Na druhou stranu je pro menší země výhodnější řídit různé
bezpečnostní domény z jednoho místa a nevytvářet další instituce.
Vnější bezpečnost
Obdobná situace panuje i ve vojenské dimenzi kyberbezpečnosti. Armáda České republiky od jara 2020
buduje Velitelství kybernetických sil a informačních operací (VeKySIO), pod nimž budou působit některé
tradiční útvary jako CIMIC/PSYOPS. Na Slovensku patří armádní kybernetická bezpečnost pod Síly pro speciální operace.
Opět se tak uplatňuje princip, že kybernetická bezpečnost nepůsobí samostatně, ale v rámci větší dlouhodobě existující organizace.
Zatímco v Česku panuje tendence po každý druh bezpečnosti vytvářet novou organizaci – úřad,
na Slovensku chtějí mít vše pod jednou střechou. Rozdílný stav také může souviset s menším objemem financí,
který naši východní sousedé do bezpečnosti investují.
Mohlo by Vás zajímat:
